Masarykovi byli moderní pár. Oba byli velcí idealisté, přemýšliví, kosmopolitní. Rebelovali v oblasti náboženství, manželství i výchovy dětí. Ne všechno ale tehdejší společnost dokázala přijmout.
T. G. Masaryk se uměl povznést nad malost poměrů a směřovat výše, proto si prozíravě vybral ženu, která pro něj představovala neustálou výzvu i inspiraci. Ztělesňovala také jinou kulturu, ukazovala mu možnosti nového sociálního uspořádání. Především však byla jeho věrnou oporou a pomocnicí. To Charlotta mu v zásadních chvílích, kdy chtěl emigrovat z Čech do ciziny, jasně řekla: „Ty musíš zůstat! Tvé místo je tady!“
Jaká byla? Charlotta byla ženou mnoha paradoxů. Byla světice i rebelka, myslitelka i příliš hodná máma. Snažila se v sobě spojit nespojitelné, zvládnout nároky dvou světů, světa konzervativního a světa moderního. Tříštila se v aktivitách pro své čtyři děti a z posledních sil pomáhala Tomáši Garrigue Masarykovi v mnoha jeho činnostech. Na vlastní zájmy jí příliš energie nezbývalo, přesto si však našla čas i pro sociální práci a práci v ženském hnutí. Knížka se soustřeďuje především na méně známé příběhy z Charlottina života a na nejvýraznější aspekty její osobnosti.