Ruská literatura je z teoretického hlediska mimořádně inspirativní ve svém specifickém vývoji od středověku po současnost. Na základě výzkumu literární teorie a historie v širším slovanském kontextu autor v několika souvisejících studiích předkládá implicitní obrys koncepce teorie a dějin ruské literatury nazírané z pozice srovnávacích a žánrových studií na pozadí několika dalších slovanských a evropských literatur. Práce jako přirozená součást slavistiky vychází ze současných pokusů nově koncipovat teorii a dějiny slovanských literatur.