Být vedoucím jakéhokoli oddílu, kroužku, klubu, sboru, týmu (a jaké všech­ny názvy dáváme malým, ale organizovaným dětským skupinám), to není jen funkce s oprávněním nosit na sobě případně v nějakém sdružení stejnokroj a získaná vyznamenání. Jde o děti a jde o jejich výchovu v čase, který patří hlavně jim (a jejich rodičům).

A jaké ty děti a mladí budou? Na to se přece ptají i mnozí průměrní obča­né: „Uživí nás vůbec, až zestárneme?" děsí se často.

Ukazuje se, že správnou odpověď hledají právě ti, kdo pro děti dělají dob­rovolně něco víc, než je v jejich povinnostech. Ti, kteří vědí, že dnešní mládí bude takové, jakým je naučíme být.