Kardinál František Tomášek se stal v posledních letech komunistického režimu jedním z jeho nejpřednějších kritiků. Získal si tím jak obdiv naší veřejnosti, tak úctu v zahraničí. Přestože byl komunistickými funkcionáři nazýván „Generálem bez vojska“, těšil se naopak všeobecné oblibě a úctě nejen věřících. Naše publikace se snaží postihnout složitou cestu, po které k tomuto výjimečnému postavení historického významu dospěl. Nečiní tak metodou odborné studie, pro niž se dosud nedostává potřebného odstupu ani řady nutných pramenů, ale zveřejněním vzpomínek jednak samotného pana kardinála, jednak jeho spolupracovníků a lidí z jeho okolí. Tak tu nacházíme vyprávění filosofa Jana Sokola, teologa Tomáše Halíka, publicistů Bohumila Svobody a Václava Vaško, ale též proslulého vrátného v Arcibiskupském paláci Josefa Bláhy, lékaře Pavla Bambase a mnoha dalších.