Monografie obsahuje vymezení stanovených proměnných, kterými jsou životní spokojenost, rizikové chování a sebehodnocení. Metodami užitými pro analýzu stanovených proměnných byly Škála životní spokojenosti dětí (SWLS-C), Výskyt rizikového chování u adolescentů (VRCHA) a Rosenbergova škála sebehodnocení (RŠS). Výsledky metody VRCHA a RŠS jsme porovnávali s populačními normami zjištěnými Martinem Dolejšem a jeho kolektivem. Z výzkumu vyplynulo, že NZDM navštěvují vysoce rizikoví jedinci, kteří jsou méně spokojeni se svými životem než jejich vrstevníci z běžné populace. Dalším důležitým zjištěními bylo, že dívky se častěji než chlapci hodnotí negativně. K podobným zjištěním jsme došli i v oblasti životní spokojenosti. Chlapci naopak častěji vykazují různé formy rizikového chování.