登入選單
返回Google圖書搜尋
Jedním dechem
註釋Druhá sbírka veršů libereckého básníka opět napsaná jemným, civilně laděným rukopisem, zaměřená na hluboké vnímání každodenních intimních prožitků. Úvodním vyjádřením, že "i v tichu a mlčení je ještě ozvěna", předznamenal patrně Jan Vozka celou tuto sbírku. Jde totiž o bytostně prožívanou poezii, v níž hlavní úlohu hraje klid, v němž se rozžínají (či zhasínají) světla, "nehybná temnota" nebo ticho a pokojné přemítání. Jsou tu náznaky rozhovorů a vzpomínek, ale i drobné epizodické záchvěvy, po nichž se chvílemi jakoby i zastaví čas, aby člověk mohl vydechnout, zhodnotit situaci a rozhodnout se, zda jsou v jednotlivých básních obsaženy stopy reality, sny a představy nebo "matné výjevy / spatřené jen jakoby náhodou". Snad právě těmito pochybnostmi nabývá básníkova poezie na síle, na intenzitě naléhavého sdělení, oscilujícího mezi prchavostí okamžiku nebo naopak jeho pevným setrváním v lidské paměti.