This study examines various representations of Tibet in Tibetan and Chinese fiction from the 1980s. With its analysis of some of the first Tibetan short stories published approximately a decade after the end of the Cultural Revolution it greatly contributes to the scholarly research of the rise of modern Tibetan literature. The image of Tibet that appears in the works of Tibetan authors is there compared with the Chinese representations of Tibet from the same period. The analysis is informed by postcolonial theories of literature and is focused mainly on the stereotypes that appear in representation of Tibet both in China and in the west. The primary aim of this study is to examine the influence of such stereotypes on Tibetan literary negoitations of their own newly reshaped identity.

Studie se zabývá zobrazování Tibetu v tibetské a čínské literatuře o Tibetu z 80. let 20. století. Prostřednictvím analýzy tibetských povídek vznikajících v době počátečního formování moderní tibetské literatury po skončení kulturní revoluce mapuje samotný vznik moderní literatury v Tibetu. Obraz Tibetu, který se objevuje v dílech tibetských autorů, je zde srovnáván s vyobrazením Tibetu v díle čínských autorů tvořících ve stejném období. Analýza vycházející z postkoloniální teorie literatury se zaměřuje především na stereotypy, jež panují v zobrazování Tibetu jak v Číně, tak na Západě, a klade si za cíl posoudit, nakolik tyto stereotypy ovlivňují vlastní představy autorů o "tibetskosti", a nakolik se odrážejí v nově utvářené moderní tibetské identitě.